Fotbalové změny k horšímu

Proč měnit něco, co funguje? Představte si Tottiho v dresu Lazia Řím, biatlon bez Bjoerndalena, Štědrý den 24. června nebo Pepu Vojtka bez vlasů. Že to je představa děsivá? Podobné změny nás čekají ve fotbale.

Jestli něco potřebuje český fotbal ke zvýšení zájmu diváků a sponzorů a ke zlepšení morálního kreditu, je to očištění od prehistorických šíbrů, kteří si z české kopané vytvořili dojnou krávu a vedou ji ku prospěchu svému. Někdo k finančnímu, někdo si skrze ni zvyšuje osobní moc totalitními praktikami. Jenže dinosauři jsou neodvolatelní, ledaže by se odvolali sami.

Jestli něco potřebuje český fotbal ke zvýšení zájmu diváků a sponzorů a ke zlepšení morálního kreditu, je to na mezinárodním poli ligového fotbalu revoluční zavedení brankové kamery a zrušení brankových rozhodčích. Ti zatím dělají jen ostudu, vzpomeňte na močícího Jecha nebo na některé neodpískané fauly v pokutovém území, které tito brankoví rozhodčí měli jako na talíři a přesto je hlavnímu nesignalizovali.

Jestli něco potřebuje český fotbal ke zvýšení zájmu diváků a sponzorů a ke zlepšení morálního kreditu, je to dodatečné trestání petrželo-chramostovských simulací. Hráči si takové návyky přenáší na mezinárodní pole, kde jim to rozhodčí k jejich údivu netolerují. Je nutné hráčům vnutit inkriminované situace dohrávat a ne v nich padat jako sťatý sekerou. A kdo jiný by to měl udělat než disciplinární komise, když jim to trpí jejich vlastní trenéři.

Jenže, chyba lávky. Revoluční novinky se sice dočkáme, ale takové, nad kterou zůstává rozum stát. Opět si bereme příklad z hokeje a po zavedení penaltového rozstřelu při remízách v nižších soutěžích se fotbal bude dělit na základní část a playoff. Po třiceti zápasech se tabulka rozdělí na tři části, prvních šest týmů by hrálo po přepočtu bodů o titul, týmy mezi sedmým a desátým místem by hrály o účast v Evropské lize a posledních šest by hrálo po vzoru hokejového playoutu o udržení se v lize. Ligová fotbalová asociace tím chce dosáhnout většího počtu zápasů, takže budeme svědky utkání Příbram -Jihlava ne dvakrát, ale čtyřikrát za sezonu. Šanci na titul tak bude mít i tým, který si to sportovně během základní části nezasloužil a skončil s odstupem patnácti bodů pátý. Jenže nový model ho po základní části vystřelí do boje o titul a navíc mu po přepočtu jeho ztrátu ztenčí. Týmy z již zmiňované drué části tabulky budou hrát o účast v Evropské lize, takže je možné, že se do bojů v předkolech z české ligy kvalifikuje například Slovácko. Se vší úctou ke Slovácku, už tak drancovaný koeficient účastí týmů jako Jablonec nebo Mladá Boleslav určitě radostí poskočí ke stropu. Tento model musí ještě v únoru projít hlasováním na ligovém shromážděním, ale 15 týmů z 16ti se již nechalo slyšet, že jsou pro. Doufejme, že zima bude tuhá a že další inspirace z hokeje nebo Polska, kde se takovým systémem také hraje, pány z Ligové fotbalové asociace nenapadne.

Abych jen nekritizoval, mám vlastní návrh, jak zvýšit počet zápasů, nezasáhnout do tradičního formátu ligy a přinést fanouškům kýžené napětí, které chce zavést Dušan Svoboda se svým návrhem. Je jím obnovení spolupráce se slovenským fotbalem ve formě československého ligového poháru. Uznejme sami, že český pohár je na tom s pověstí snad ještě hůře než liga. Návštěvy mizerné, termíny zápasů neakceptovatelné, výsledky připomínají kartelovou dohodu „ já tobě pohár, ty mně ligu“, název soutěže se mění častěji než šéf české policie a z vítěze vysmívané soutěže se přesto může stát účastník Evropské ligy. Československý ligový pohár by do Čech zanesl týmy jako Slovan Bratislava nebo Žilina, která tamní lize dominuje a hraje atraktivní fotbal. Starší fanoušci by oprášili vzpomínky ze společné ligy. Zájem, troufám si říct, by měly i televizní společnosti. Hracím modelem by mohl být pavouk s několika nasazenými nebo skupinová fáze každý s každým, kdy by postupovali nejlepší dva z každé skupiny. Termíny pro hrací dny by mohly vyplňovat poslední týden v srpnu a první týden v září, což by sloužilo i jako rozehrání se před vlastními ligovými soutěžemi. Vyřazovací fáze by se pak mohla hrát v období, kdy české a slovenské lize startuje její jarní část, a finálový termín zápasu by se mohl kalendářně zasadit na konec sezony, přičemž hrací dny by byly pouze o víkendu. Do Evropské ligy by pak postupoval nejlepší český a nejlepší slovenský tým podle výsledku z tohoto československého poháru.

Změny však fotbalové fanoušky čekají i na poli mezinárodního fotbalu. Liga mistrů, výkladní skříň evropského fotbalu, má své kouzlo i ve své tradici. Od zavedení současného formátu se hraje v úterý a ve středu v 20.45 SEČ ( kromě východně vzdálených zemí). Každá udržovaná tradice dodává sportu a soutěži historické základy, významnost a prestiž, fanouškům na jistotě. O čemž by mohla vyprávět mladší sestra Ligy Mistrů, Evropská Liga, její často pozměňovaný formát ji na oblíbenosti určitě nepřidal. Od roku 2018 se ale termíny zápasů Ligy Mistrů posouvají na 19:00 a 21:00 podobně jako je to u EL. Výkonný výbor UEFA si od toho slibuje větší sledovanost. My v fanoušci v tom vidíme lobby televizních společností.

Tím ale fotbalové změny zdaleka nekončí. Letošní fotbalové Euro, nejnudnější fotbalový šampionát posledních dvaceti let, bohužel nebylo pro vedení FIFA událostí , jak se poučit z chyb. Matematicky nefungující a nespravedlivý systém o čtyřiadvaceti účastnících, kdy ze základní skupiny postupují čtyři nejlepší ze třetích míst, přinesl nudné remízy, obranné valy a dodržování taktických pokynů. Dostatečným důkazem buď vítěz Eura, Portugalsko, které se k vítězství proremizovalo. Pokud se vrcholný šampionát koná za jiného počtu než je 16 nebo 32 týmů, vždy z toho bude podobný balast jako tomu bylo letos ve Francii.

Jenže FIFA jde s tímto modelem ještě dál a navrhuje navýšit počet účastníků MS od roku 2026 na 48, což by byla pětina všech světových národních týmů. A co víc, hrát by se mělo v 16ti skupinách po třech. To je nepředstavitelné vzhledem logistice během šampionátu, době trvání vůči našlapané listině týmů a hráčů, kteří hrají leckdy i přes 70 zápasů ročně, a hlavně vzhledem ke sportovnímu hledisku, které trpí na úkor komerce. Závěrečný turnaj nemá být festivalem početnosti a rozmanitosti jako při zahajovacím ceremoniálu na OH. Závěrečný turnaj má být přehlídkou toho nejlepšího fotbalu za poslední čtyři roky, nemá preferovat coubertinovskéhlavní je se zúčastnit. Má to být válka těch nejlepších z nejlepších, ne zájezd alegorických vozů.

Třešničkou na dortu nefotbalových změn má být návrh na zavedení penaltového rozstřelu při remízách právě na MS od roku 2016. Místo zavedení změn vedoucích k čistému sportovnímu klání je toto další návrh, který přinese snížení atraktivity fotbalových zápasů a počtu vstřelených branek, navýšení počtu remíz a zdržování. O vítězi budou rozhodovat individuální schopnosti jedince a jeho psychická odolnost místo kombinací na jeden dotek, chirurgicky přesných centrů a zakončení nebo využitých rychlých brejků.

Jestli něco fotbal potřebuje, tak lpět na tradici a nebrat si příklad z hokeje.